Vietnamština: Výslovnost a čtení

Vietamština je, co se týče výslovnosti, pro nás Evropany úplně nepochopitelná. Vlastně nejen nepochopitelná, ale místy i skoro nenaučitelná a nesrozumitelná. Vietnamština se totiž, jako většina asijských jazyků, řadí k tzv. tónovým jazykům.

Jak na správnou výslovnost

Zapomeňte na čárky, tečky a otazníky. Teda nezapomínejte na ně, ale zapomeňte při nich jakkoli hýbat hlasem. Už žádné zvednutí hlasu při otázce či klesnutí hlasu na konci oznamovací věty. Ve vietnamštině každé pohnutí hlasem změní význam slova, otázky se tvoří větnou stavbou, ne změnou hlasu. Nadpis tohoto odstavce zní optimisticky, ale správnou výslovnost nebudete mít ani po několika letech učení. Vietnamštinu slyším kolem sebe už čyři roky, sice už nemám problém jednotlivé tóny rozeznat, ale pořád mám problém některé tóny vyslovit. Vím, jak by to mělo znít, ale nějak mi to nejde přes krk. Ale snažím se, to jo...

Jak číst jednotlivé písmenka

c, k, q - [k]

ch - ["měkké" č], tr - ["tvrdé" č]

d, gi, r - [z]

x - [s]

đ - [d]

kh - [ch]

ng, ngh - [nosové n - něco mezi n a g] - chce to chvíli cviku, než to půjde vyslovit i na začátku slova

nh - [ň]

ph - [f]

Poznámka: Tato pravidla platí stoprocentně pro souhlásek na začátku slova. Pokud některá z těchto písmenek uvidíte na konci slova, čtou se zase trošku jinak. Tato písmena, pokud jsou na konci slova, se pojí s ostrými tóny "sắc" a "nặng" (viz níže) - a protože koncové souhlásky spojené s těmito tóny ve vietnamštině nemají znělost, většinou je jen stačí "polkout". Například když uvidíte slovo "khách", tak to nečtete jako "[chač]" s tónem nahoru, ale konečnou souhlásku polknete, vznikne vám tedy spíš "[chak]" s hodně neznělým "k" na konci, skoro neslyšitelným. Ale to teď neřešte, ze začátku je důležité především vědět, jak se čtou samohlásky na začátku slov.

Délka a tvar samohlásek

a - takové normální, spíš dlouhé, otevřené "a"

ă - krátké "a"

â - velmi krátké, trochu zavřené, něco mezi "a" a "e" (v anglickém přepisu fonetiky se značí jako )

e - otevřené široké "e" (v anglickém přepisu fonetiky se značí jako )

ê - zavřené "e", podobné našemu "e"

o - otevřené "o"

ô - zavřené "o"

ơ - takové neotevřené, nejasné, zastřené "o"

u - obyčejné "u"

ư - takové neotevřené, nejasné, zastřené "u"

Tóny

không (a) - vysoký, rovný tón

ngã (ã) - vysoký, lomený tón; hlasem první dolů, potom nahoru -hodně výrazně, nebojte se toho

sắc (á) - vysoký tón; hlasem stoupáme

huyền (à) - nízký tón; hlasem klesáme

hỏi (ả) - nízký, lomený tón; nevím, jak to mám pořádně vysvětlit:-D - řekla bych, že bych šla hlasem hódně dolů a potom udělám malý "ocásek" :-D

nặng (ạ) - nízký tón; je to podobné, jako předcházející tón, jen bez toho "ocásku" .... zatím se mi ani hỏi ani nặng nějak zvlášť nedaří vyslovit. Občas se povede, občas ne:-D

Myslím, že pro začátek je toho až nad hlavu:)