Vietnamská jména a příjmení
Dnes se budu zabývat tématem, které se týká i lidí u nás. Spousta z nás Čechů totiž chodí nebo někdy chodila do školy se spolužákem vietnamské národnosti, mnoho z nás má mezi Vietnamci kamarády a kamarádky. Setkat se s vietnamským jménem tedy není vůbec nic neobvyklého.
"Máme ve třídě Vietnamku, jmenuje se Anh a to v překladu znamená Anička."
S touto větou (a variacemi na tuto větu) se setkávám poměrně často. Bohužel vás musím vyvést z omylu, vietnamské jména se do těch českých opravdu nedají překládat. Vietnamská jména většinou vycházejí z běžných slov, jako je třeba "hora", "řeka", "leknín", "čestný", "vítězství", "statečný", "spravedlnost",... Pokud se vám tedy nějaký Vietnamec představí českým jménem (a nenarodil se v Česku), pak je to jméno, které si buď vymyslel sám a nebo mu ho vymysleli rodiče.
Většina rodičů potom, co s dětmi přiletí do Česka, vybere svým dětem nějaké jméno, vlastně přezdívku, aby se to Čechům prostě dobře vyslovovalo a pamatovalo. O ničem jiném to není. Většinou se snaží vybrat takové jméno, které se tomu vietnamskému trošku podobá (Anh => Anička, Linh => Linda, Hang => Hanka, ...) a nebo takové jméno, které umí vyslovit. A nebo takové jméno, o kterém slyšeli od nějakých známých. Takže potom se stává, že se spousta Vietnamců česky jmenuje prostě stejně. Mezi velmi oblíbená jména patří třeba Honza, Toník (Tony), Tomáš (Tomy) a nebo už zmíněná Anička.
"Ty máš tři jména? A co je jméno a co je příjmení?"
Vietnamské jméno se skládá ze tří částí: příjmení, prostřední jméno a jméno. A těch prostředních jmen může být i několik, vzácně ale nemusí být ani jedno. Pokud se jedná o ženu, většinou je její prostřední jméno (a nebo jedno z jejích prostředních jmen) Thị.
A jak poznáte, co z toho je jméno, co příjmení a co ten zbytek? Ve vietnamštině jména začínají příjmením. To znamená, že první slovo (popřípadě víc slov - viz další odstavec) je přijmení, to všechno, co je za ním, jsou "prostřední" jména, a to poslední je to "hlavní" jméno. Přičemž hlavně toto jméno budete potřebovat, protože Vietnamci se neoslovují příjmeními, tak jako je to u nás ("pane Nováku"), ale jmény ("bác Nam").
V některých případech může mít Vietnamec/Vietnamka i více příjmení, nejenom prostředních jmen. A může to být způsobeno hned několika faktory, vysvětlím vám tady alespoň ten nejčastější důvod. Přijmení označuje, tak jako u nás, příslušnost k rodu nebo rodině. A tak jako u nás se může stát, že se někdo jmenuje např. Nováková-Procházková, tak se i u vietnamského přijmení může stát, že ukazuje příslušnost ke dvěma rodům/rodinám. Určitě se najdou i další důvody, proč má někdo víceslovné příjmení, ale tohle je, podle mě, ten nejčastější. Stejně tak jsou třeba jména, která mají více slov.
Celkově je v těchto a podobných případech hrozně složité posuzovat, co je ještě "jméno", co je "prostřední jméno" a co je "přijmení". Takovéto striktní dělení totiž máme my, ale asijská jména do tohoto dělení tak úplně nepasují, i když se je tam snažíme všemožně narvat. Takže vždycky se dá pouze říct něco ve smyslu, že "tohle slovo je něco jako naše jméno" nebo "tyhle dvě slova jsou něco jako prostřední jména".
"A jak podle jména poznám, jestli se jedná o kluka nebo o holku?"
Podle samotného jména to nepoznáte, pokud to jméno nemá například nějaký "něžný" význam (například Hoa = květina => bude to holka, neznám moc rodičů, kteří by dali klukovi jméno "květina"). Většina jmen je vhodná jak pro kluka, tak pro holku. Přičemž většinou mají dívky jména s nějakým "milým a něžným" významem (květina, perla, srdce, orchidej, leknín,...) a kluci dostávají jména, které by měly ukazovat charakter a ctnosti (sláva, boj, vítězství, respekt, štěstí,...).
Ale někdy to můžete poznat podle prostředního jména - jak už jsem psala v odstavci výš, pokud se tam vyskytuje "Thị", bude to velmi pravděpodobně holka. Stejně tak jsou třeba nějaká prostřední jména, které zase spíš mají kluci (Văn, Sinh,...). Ale jinak máte smůlu a musíte počkat, až o tom daném člověku bude někdo mluvit a nebo až ho sami uvidíte. Nic ve smyslu "-ová" ve vietnamštině prostě neexistuje.
"Jéé, on se taky jmenuje Nguyen jako ty, vy jste příbuzní?"
Většinu Čechů vždy zarazí, jak moc se vietnamská příjmení opakují. Pak nabývají dojmu, že je to všude samý Nguyễn a tak jsou ti Vietnamci jedna velká rodina. Ale opravdu to tak není. Například právě příjmení Nguyễn je příjmení, které kdysi neslo dokonce několik vládnoucích rodin. Je tedy opravdu hojně rozšířené, ale neznamená, že jsou to všichni příbuzní. Představte si třeba, že by všichni Novákové byli příbuzní. A teď si představte, že by přijmení "Novák" bylo u nás ještě několikrát rozšířenější, než je teď. Dá se říct, že je ve Vietnamu přibližně 14 nejrozšířenějších příjmení (Nguyễn, Trần, Lê, Huỳnh/Hoàng, Phạm, Phạn, Vũ/Võ, Đăng, Bùi, Đỗ, Hồ, Ngô, Dương, Ly), které se pořád opakují.
Jak vidíte, i když na první pohled vypadají vietnamská jména složitě, tak to v sobě má nějaký řád a není až tak obtížné pochopit. Co už bývá složitější, je napasovat vietnamská jména do "českých tabulek" (popřípadě třeba anglických - prostě západních). Ve chvíli, kdy máte svoje pětislovné jméno narvat do dvou kolonek, bývá to problém a Vietnamci si tak procházejí řadou nepříjmeností a překážek. Evropan si možná řekne, že v těchto případech přece Vietnamci svoje prostřední jména mohou vypustit, ale tak tomu opravdu není. Pro Vietnamce je prostřední jméno často stejně důležité, jako jeho jméno. Je to, jako by mi někdo řekl, že Petra "nepasuje", takže budu buď jen Pe a nebo jenom Tra. Na úřadech to tak nebývá moc jednoduché. A vlastně nejenom na úřadech, ale i v úplně běžném životě - to až se budete divit, proč vaše kamarádka nebo kamarád například nemá své pravé jméno na facebooku a má tam místo toho nějakou zkomoleninu, zkráceninu nebo "počeštěninu". Pravděpodobně tam své celé své pravé jméno prostě "nanapasoval".
Přečtěte si i další články o mé cestě po Vietnamu a články, které by vás mohly zajímat: |
Komentáře
Okomentovat