Deníčkový zápisek, 11.4.2014
Dlouho už jsem nenapsala žádný deníčkový zápisek, takže co se u mě v poslední době vlastně děje?
Tahle fotka nemá s článkem vlastně nic společného - snad jen to, že jsem na ni já:-D.
Já a moje psaní
Asi před měsícem a něco se mi zase povedla docela zajímavá věc. Vyšel můj článek na AsianStyle: http://www.asianstyle.cz/kultura/11985-vztah-s-vietnamcem, což až tak zajímavé není, prostě jsem se na tom domluvila s Mei, která pro AsianStyle píše. To, co se stalo docela zajímavým, bylo to, že už mi zase někdo tento článek sebral, přeložil do vietnamštiny a vydal na vietnamském (komerčním) webu i s našima fotkama. Nikdo se mě na nic neptal. Už jsem ale poučena z minula, takže jsem jim pohrozila žalobou za porušení autorských práv a duševního vlastnictví - a heleme se, do druhého dne byl pryč. Nicméně v té době už ho samozřejmě všichni Vietnamci v okolí četli. Blbě bylo taky to, že kontext článku nebyl tak dobře přeložen, takže z věty, kde kterou jsem původně myslela, jakože "Vietnamci moc neřeší řád" (myšleno jako třeba dopravní předpisy), vzniklo "Vietnamci moc neřeší pořádek" a z toho následně v překladu vzniklo něco ve smyslu, že Vietnamci jsou bordeláři. Dobré, ne? No, co nadělám. Doufám, že lidi, kteří mě znají, to pochopili správně a nezměnili na mě názor, to by mě totiž opravdu mrzelo.
Já a moje cestování
Jak jste už viděli na fotkách v minulém článku, byla jsem s našima a bráchou na horách v Rakousku. Bylo to fajn. Přemýšlím, kam vyrazit příště. Potřebuju hodně peněz:-D. Pořád bych někam cestovala. S přítelem jsme naposledy byli v Maďarsku na vánočních trzích, což je už docela dávno, takže by to chtělo nějak napravit. Minulý rok touto dobou jsme začínali řešit cestu do Vietnamu. Ten čas ale utíká, že?
Já a moje škola
Je to sranda. Zkoušky zatím jdou, zápočty tak nějak taky. Celkově to je teď ve škole docela sranda, minulý týden jsme třeba přes dvě hodiny zabili jen tím, že jsme nadšeně koukali na 3D tisk. Kdo už to někdy viděl, tak ví, že ono většinu času moc na co koukat není, ale pro nás neuvěřitelný zážitek. Když se tisknoucímu se domečku začala bortit střecha, dokonce jsme prožili asi dvě minuty dramatu. Střecha však byla zachráněna.V další hodině jsme zase chodili s GPSkou po venku a měřili nějaké parkoviště. GPSka mě dobrých deset minut lokalizovala někde v lese. Pak se vzpamatovala, ale když se tak dívám na ty svoje naměřené výsledky, tak nevím, co s nimi budu příští hodinu dělat. Parkoviště má tvar brambory. A pak tady byl ještě nějaký veletrh nebo co, takže jsem se nadšeně vrhla do virtuální reality s virtuálními brýlemi. Nebála jsem se, že mi bude zle, protože mi z takových věcí zle nebývá, ale naprosto jsem ztratila pojem o tom, kde je nahoře a kde je dole. Řítila jsem se po nějaké kolejnici a když kolejnice zahla(a tím se nahnul i obraz), tak jsem padala (a to už ne virtuálně). Nějaký člověk musel stát vedle mě a chytat mě, protože jsem si taky z té virtuální reality mohla naprosto reálně rozbít čumák. Ale pořád jsem na tom nebyla nejhůř, byli tam i kluci, kteří u toho řvali jak holky. Já neřvala, já se jen klátila.
Už jsem si vybrala bakalářskou práci. Už jsem se i viděla s vedoucím své práce. Vzpomínáte na tu článkoodpověď, kde se mě jedna slečna ptala, jaký programovací jazyk mám ráda a jaký ne - a já psala, že moc nemusím Javu? Bingo, moji bakalářskou práci budu psát celou v Javě:-D. Budu programovat nějaké hry pro ekologickou výchovu na speciální základní škole, s tím, že to bude multiplatformní a s tím, že to děcka budou moc hrát na interaktivní tabuli a učitel si z toho bude moct exportovat výsledky a zjistit, které dítě se v čem zlepšilo a tak. Takže jsem v prvotním nadšení/šoku naklusala do naší školní knihovny. Chvili jsem se tam motala mezi regály. Našla jsem knihy, které bych potřebovala, bylo jich asi tak 20 (a tu, kterou bych potřebovala nejvíc, měl samozřejmě někdo vypůjčenou a podle informačního systému ji vrátí nejdříve až někdy v květnu). Usoudila jsem, že tak velký batoh nemám. Udělala jsem tedy zásadní výběr a knihy si půjčila jen tři. Dohromady přes 1600 stran. Budu to číst asi tak deset let. A dalších deset let budu programovat. Asi se zblázním, pomoc.
Já a moje tancování
Mám po plesu, teď trénujeme na soutěž, která je za čtrnáct dní. Minulý rok jsme v nejvyšší kategorii (dospělé - nad 21 let) vyhrály první a druhé místo (jako studio jsme měly dvě choreografie), tedy dvě postupová místa. Cítím tlak, že letos se od nás taky asi něco očekává:-D. Letos máme v nejvyšší kategorii dvě choreografie a v kategorii 19-21let máme jednu choreografii. Snad to nějak vyjde. Snad to vyjde nějak hezky:). Kdyby vás zajímalo, jak to vypadalo na letošním plese, tak jedno video zde:
Kdo mě najde, má bod. Nebo spíš kdo mě pozná, má bod:-D. Nápověda - můj první nástup je až v 1:50. Vím, že už jsem slibovala článek o plese s fotkami i s videi, ale některá videa zatím stále nedorazila a některá videa chceme zveřejnit až po soutěži a po mistrovství, aby se naše choreografie neokoukala, tak buďte prosím trpěliví. Zatím tohle berte jako malou ochutnávku. Až bude videí víc, určitě zveřejním i nějaký článek s fotkami a videi. A až bude po mistrovství ČR (to je někdy na začátku června), tak zveřejním i videa se soutěžními choreografiemi:).
Já a moje vietnamština
Po dlouhé době jsem se rozhodla, že se ji začnu zase věnovat. Jde to z tuha, ale porostě potřebuju mít větší slovní zásobu. Rozhodla jsem se, že už se nebudu stresovat s tím, že se budu snažit něco říkat. Zaměřím se na to, abych víc rozumněla. Takže se učím slovíčka tím stylem, že když ho slyším, chci poznat, co znamená. Chci rozumět, když někdo řekne nějakou větu. To, že zatím toho moc nekváknu, to je věc druhá. Na to, abych víc mluvila, se zaměřím až v době, kdy budu více rozumět.
Já a nadcházející svátky
Letošní Velikonoce s mamkou strávíme obdobně, jako minulé roky - utečeme. Už asi potřetí utíkáme do lázní, kde budeme od pátku až do pondělí. Tím se vyhneme tomu, že by někoho napadlo, že když nejsme v pondělí nebo neděli nikdy doma, tak že by třeba přišel v sobotu. Takže ať si ti naši chlapi (myšleno otčím a brácha) Velikonoce pěkně užijí, my u toho být nemusíme. My se budeme raději válet na hotelovém pokoji se skleničkou šampaňského. Popřípadě budeme na masáži nebo v nějakém kosmetickém zábalu či koupeli. Hehe, jsem ráda, že s mamkou máme tak dobrý vztah. No řekněte, znáte nějakou holku/ženu, která se na Velikonoce těší a je jí více než deset let? Tak vidíte, já s mamkou se v posledních letech na Velikonoce rozhodně těšíme:-D.
Lázně Jeseník
Já a moje muzicírování
Asi před čtrnácti dny jsem měla koncert, na kterém jsem hrála jak na flétny, tak na housle. Hrát na nějakou flétnu na koncertě, to už jsem si sama sebou poměrně jistá. Vím, jak ovládat trému, takže to se mnou už nic nedělá a užívám si to. Když hraju na flétny, tak vlastně už moc ani nervózní nejsem, vždyť tohle dělám už od nějakých šesti let - takže to je kolik - už nějakých šestnáct let? Někdy už i doprovázím menší děti tak, že to hraju prostě z listu, bez přípravy. Ale hraní na housle před lidmi, to je pro mě zatím docela oříšek. Zatímco když hraju na flétny, tak jde jen o to, abych dokázala nervozitou ovládat dech a o to, aby se mi moc nepotily ruce a neklouzaly mi po nástroji, tak na housle je to úplně o něčem jiném a ještě jsem si na to nezvykla. Když jsem moc nervózní, tak sebemenší neklid v rukou mi rozvibruje smyčec a ten potom poskakuje po strunách. A já mám z toho nervy v kýblu. Potřebuju lepší smyčec, to je bez debaty. Ale nakonec jsem koncert nějak zvládla a ani jsem to nějak zásadně nezdupala (jakože pár chyb tam bylo, ale spoléhám na to, že nezkušené ucho posluchače to nezaznamenalo). Takže úspěch. Olalá.
Já a můj blog
Co v nejbližší době plánuju? Rozhodně další díl seriálu Střípků z Vietnamu (pravděpodobně o školství a vzdělávání). Pak také již zmíněný článek s fotkami a videi z plesu. Taky bych mohla už zase zveřejnit nějaký názorový článek, protože myslím, že to je něco, co mé čtenáře zajímá ze všeho nejvíc, protože na to nejvíce reagují. Pokud máte nějaké přání, o čem bych měla napsat článek, určitě se nezapomeňte zmínit v komentářích :).
Tak, to by bylo asi tak všechno. Zajímá vás něco? Chcete, abych o něčem napsala článek? Máte nějaký nápad, co bych na svůj blog ještě mohla přidat? Podělte se v komentářích:).
Komentáře
Okomentovat