Život v projektech
Zjišťuji, že můj život se tak nějak dělí do projektů. Sakra velkých projektů. A jak to tak život většinou chce, všechny je nutné realizovat téměř najednou - a mně z toho jde hlava kolem. Ale od začátku.
Projekt Vzdělání
Projekt Vzdělání je sice už skoro měsíc úspěšně uzavřený, nicméně otevírá hned několik dalších projektů. V současné době je to projekt Práce - nebo, chcete-li, Kariéra. Budu sice pracovat ve stejné firmě, do které chodím už asi dva roky jako stážista, nicméně se pro mě hledá projekt (a teď je to opravdu projekt v pravém slova smyslu) - takže chodím na různé pohovory a interview a tak. Ale pořád je to lepší, než samotný projekt Vzdělání, alespoň co se týče posledních dvou měsíců. Fakt jsem se strašně moc učila, vlastně jak nikdy v životě. Měla jsem dopodrobna vymyšlený systém a prakticky se učila nějakých 5-6 týdnů v kuse. Kvůli projektu Vietnam jsem totiž tak nějak zjistila, že zadrbu opravný termín, takže ukončit projekt Vzdělání a úspěšně složit inženýrské státnice musím na první dobrou. Takže jsem jela jak fretka.
Projekt Svatba
Může vám připadat cynické, že svatbu nazývám projektem, ale v našem případě se opravdu o projekt - a sakra velký - jedná. Kdybyste se někdy v životě nudili, zkuste si uspořádat v Česku svatbu s cizincem. Nejlépe s cizincem ze země třetího světa. My se tomu všemu s přítelem už docela smějeme, protože nám od ambasády už chybí jen jeden papír, který potřebujeme donést na matriku. Všechny ostatní papíry už snad máme - a patří mezi ně například vyšetření na HIV nás obou, potvrzení od lékaře, že se můžeme brát, nějaké papíry od cizinecké policie, vysvědčení o způsobilosti k manželství a tak. Všichni kolem nás nad tím kroutí hlavou, například testy na HIV jsme si šli dělat nadvakrát, neboť když jsme tam přišli poprvé, řekli nám, že ten den testují pouze anonymně (což by nám bylo dost na prd). Moje praktická lékařka se zase u psaní zprávy, že jsem po zdravotní stránce schopna manželství, vyloženě bavila. Jop, ještě to vypadalo, že budeme muset mít testy i na nějakou kožní nemoc, nějakou dermatózu (lidi s ekzémem se snad ve Vietnamu nesmí vdávat???!!!), takže jsem ji kladla na srdce, ať mi tam napíše, že netrpím žádnou kožní chorobou. Vyloženě se bavila, pak se mě ptala, jestli mi tam může dopsat, že nemám vzteklinu.
Když teda přeskočíme byrokracii, tak už svatba naštěstí začíná mít reálné obrysy. Část vietnamská, část česká, cca 400 hostů. Prstýnky máme vybrané a vyrábějí se, jeli jsme je vybrat až do Brna a udělali si tak celodenní výlet (do Brna to máme cca 2h 15min vlakem). Šaty mám zamluvené, mám zaplacenou zálohu za svatební oběd, zaplacenou zálohu za fotografa, zamluvenou vizážistku, koláčky, kadeřnici i floristku. Jde mi hlava kolem. A to si tak nějak zařizuju jen tu českou část. O vietnamskou část se stará především partnerova rodina. V neděli ale máme schůzku s nějakým vedoucím (či kuchařem) vietnamského cateringu, který tedy bude pro těch 400-450 hostů zařizovat večeři a dekorace na stůl. Dekorace prý taky bude zařizovat strejda. Máme zamluvený velký sál, aby se tam všichni vlezli (pro ty, co jsou z Ostravy - jedná se o Akord), a maminka přítele prý už zaplatila zálohu. I tak je toho ještě asi tak milion, doufám, že spoustu věcí zvládneme zařídit ve Vietnamu, protože jsou zde například pozvánky mnohem levnější. Taky tam proběhne předsvatební focení a přítel si tam snad koupí boty a nechá ušít oblek. No, a už jsme se hezky dostali k dalšímu projektu, což je projekt Vietnam.
Projekt Vietnam
Do Vietnamu letíme za necelý měsíc na celý měsíc a ještě mi toho zbývá spoustu zařídit. Papír o vízu už mám, letenku taky, nakoupenou lékárničku taky. Momentálně mám v levém bicepsu břišní tyfus a v pravém vzteklinu. Ještě si zajdu dvakrát tu vzteklinu přeočkovat a tím už jsem definitivně přeočkovaný jedinec na všechno, na co si asi vzpomenete (žloutenky, tetanus atd. už mám z dřívějška). Včera se mi kluci v práci smáli, že očkování způsobuje autismus. Pokud je tomu tak, musím být autista. Když ne já, kdo potom?
Jinak je tedy nakupování v plném proudu, spoustu věcí si sice nakoupím až tam, ale třeba plavky, delší kraťasy, sluneční brýle atd. si chci vzít už z Česka, abych je už v prvních dnech ve Vietnamu měla.
Naštěstí je projekt Vietnam hlavně v režii maminky od přítele, přičemž ona to celé ještě propojuje s projektem Svatba - objednává se předsvatební focení ve Vietnamu, půjčení šatů, líčení, ale objednávají se i ty pozvánky, bude se šít oblek pro přítele - a všechno se to musí nějak vymyslet a zkoordinovat.
Projekt Rekonstrukce
Aby toho nebylo málo, tak aby byl projekt Svatba úspěšný a cizinecká policie neprohlásila náš sňatek za fingovaný, musíme spolu s přítelem bydlet. Cizinecká policie neuznává "bydlení až po svatbě" - a nějak nezáleží na tom, že spolu v době svatby s přítelem budeme už deset let - a to bychom jaksi asi fingovali těžko.
Takže se tedy budeme stěhovat. Máme byt na dobrém místě, velký 3+1 s velkou kuchyní (a miniaturní koupelnou). Ale potřebuje rekonstrukci - a to opravdu zásadní, celkovou. Musíme zbourat a postavit jádro, udělat nově elektřinu, nové podlahy, novou koupelnu, záchod i kuchyň, nové dveře i zárubně. V posledních dnech se tedy prakticky pořád plácáme mezi vybíráním kachliček, poliček, kuchyně, skříněk, kuchyňské desky, lina, plovoucí podlahy, ledek, zásuvek, vypínačů, zárubní, dekoru dveří, kování, baterií, spotřebičů, umyvadel,... Naštěstí snad už máme téměř všechno vybráno, zbývá jen baterie v kuchyni (naše vybraná se už nevyrábí) a domluva s elektrikářem, jestli by nemohl začít dříve. Jop a potřebuju zedníka, omítky asi sama nenahodím. Sami vytrháme podlahu, odstraníme starou linku, položíme si plovoučku, sami si vymalujeme, sami si možná uděláme i ty zásuvky a vypínače. A sami si vyrobíme skříňky do skladu. Ale na omítku si netroufáme, nechci pak žít mezi křivými zdmi.
Nicméně včera projekt Rekonstrukce už konečně začal nabírat reálných rozměrů. Podepsali jsme smlouvu, zaplatili zálohu a teď se nám to - hurá - všechno začne vyrábět. Termín máme v září, trvat by to pak mělo tři týdny. První týden v říjnu by to mohlo být hotové. Druhý týden v říjnu bychom mohli položit plovoučku, dovymalovat a koupit si postel. 21. října, v den svatby, bychom spolu tedy už mohli bydlet (přinejmenším v tom bytě spát, pokud tam nebude nic jiného než plovoučky, elektřina, kuchyň, koupelna, záchod a postel), tedy by projekt Svatba nemusel být považován za fingovaný.
Tak nám, prosím, držte palce, ať všechny ty projekty ve zdraví přežijeme. Věřím, že rok 2018 pak již bude o poznání klidnější.
Komentáře
Okomentovat