Rok 2018 a plány
Dlouho jsem ničím nepřispěla, není čas, není čas. A je spousta výmluv. Co se u mě v poslední době událo a co mám v plánu v roce 2018, o to se s vámi podělím v následujícím článku.
Mnoho lidí, včetně vás, se mě ptá, jak to jde po svatbě, co se změnilo a tak. Já většinou odpovídám, že se nezměnilo nic. Tedy jo, sestěhovali jsme se, společnými silami zrekonstruovali byt - ale co se týče vztahu, tak asi ani nebylo co změnit, rádi se máme pořád stejně, teď navíc máme možnost se vídat každý den. A vzhledem k tomu, že jsme byli zvyklí spolu chodit do školy i spolu sedět v lavici, tak se nám ponorka vyhýbá. Takže pohoda.
Co se týče mého pracovního života, tak moje finská slovní zásoba se rozšířila, začínám dokonce uvažovat, že bych - už jen pro tu prdel - začala chodit na lekce finštiny, protože tu možnost mám... Problém je jen to, že nejsem schopná v pondělí vstávat tak, abych byla v půl osmé v práci - a tedy abych na tu finštinu reálně došla. Ale až budeme mít auto, které snad budeme mít během budoucího měsíce, tak to s tím chozením do práce brzo bude zase o něco veselejší. Na konci ledna jsem opět na týden byla služebně ve Finsku, začíná mě to docela bavit, jen tedy doufám, že příště zaletíme do i nějakého jiného města, než do Helsinek - docela reálně vypadá Rovaniemi, což by bylo super.
Kromě finštiny se snažím zdokonalovat i v angličtině, neb jsem v práci nucena anglicky každý den alespoň chvilku mluvit. Taky chodím na lekce angličtiny, ale je to jen jednou týdně, asi by to chtělo něco intenzivnějšího, protože se stále vyjadřuju jako hotentot. Nicméně se alespoň meetingů v angličtině neděsím a už se tolik nestresuju. Jsem ráda, že rozumím, a smířila jsem se s tím, že i ostatní slyší, že jsem hotentot. Nu co. Vietnamština šla v poslední době docela bokem. Neučím se nová slovíčka, mám toho nad hlavu. Jsem šťastná, když na mě někdo mluví a já rozumím, ale většinou odpovídám v češtině, protože do vietnamštiny prostě nejsem schopna přepnout. Navíc se mi všechny ty jazyky míchají dohromady, někdy si fakt nejsem ani jistá, jestli to dané slovíčko je vietnamsky nebo anglicky.
16.2.2018 začal nový lunární rok - rok zemského psa. Respektive my to slavili už 15.2. v 18:00 kvůli časovému posunu ve Vietnamu - u rodičů manžela jsme odpočítali začátek nového roku, popřáli si, protočili peněžité dary, obětovali jídlo na oltář předků - a pak to všechno zase sbalili a šli na večeři k širší rodině. Tam jsme si opět popřáli, protočili peníze, a pak se pořádně najedli. Vietnamské oslavy jsou prostě super, jsou totiž většinou hlavně o jídle. Stejně tak oslava příchodu nového roku 2018, která se konala v Ostravě v Domě kultury naproti krajskému úřadu 17.2. - nějak se nám ty oslavy zvětšují, příště budeme potřebovat už asi sportovní stadion.
Jaké jsou plány na tento rok? Tak především pracovat, budovat,... Co se týče blogu, mám pár vymyšlených a rozepsaných článků - o bydlení "až po svatbě", o vietnamské pověrčivosti, o papírování, o lunárním kalendáři - a mnoho dalších. Asi se mě chcete zeptat, jestli neplánuju dítě. Zklamu vás, neplánuju. Respektive plánuju, ale ne hned teď, prostě tomu necháme volný průběh. Osobně mě tedy fakt děsí, jak se mě na tohle hned začali všichni hned po svatbě ptát (nebo mi dokonce šahat na břicho). První otázku na to, jestli "už je miminko v bříšku" jsem dostala - a to nekecám - hned ráno po svatební noci. Jako pardon, ale nejsem chodící děloha. Téměř všechny rozhovory se teď točí kolem potencionálního těhotenství a potencionálních dětech - a řeknu vám, že to je fakt nejlepší antikoncepce. Mám ale přece i svůj život a chci taky chvíli pracovat, vydělávat a trochu i něco dokázat (i kdyby jen sama sobě), než porodím, protože k čemu by všechna ta dřina na škole a tak byla, že. Hlavně rodina od manžela na tohle teď docela tlačí a ačkoli vím, že to opravdu nemyslí špatně, mám vždycky po takovém "nátlaku" chuť mít dítě až za několik let.
Články, které by vás mohly zajímat:
|
Komentáře
Okomentovat