Deníčkový zápisek, 7.5.2015
Dlouho jsem nenapsala do deníčku, mám toho v poslední době hodně. Dnes se s vámi tedy opět podělím o to, co se u mě děje.
Státnice a bakalářská práce
Asi před měsícem jsem úspěšně doprogramovala a před týdnem úspěšně dopsala bakalářskou práci. I když poslední termín odevzdání je právě dnes, tak už mám odevzdáno. A co víc, mám všechny zkoušky, už mám i přiřazenou komisi, už mám datum státnic (3.6.2015), už mám navolené předměty na magisterské studium a dokonce mám už i přidělenou diplomovou práci. A příští týden mám schůzku s vedoucím diplomové práce. (Je to tak zrychlené jenom u nás? Proč nás nutí vybírat si diplomovou práci už v květnu, kdy ještě nemáme ani odevzdánu tu bakalářskou práci a ještě ani nejsme přijati na magisterské studium??)
Moje napsaná, vytištěná a odevzdaná bakalářská práce na téma "Hra pro děti s mentální retardací"
Takže jsem se v květnu začala učit. Státnice mám ze všech povinných a povinně volitelných předmětů (dohromady rozdělených do jedenácti okruhů, v každém okruhu několik otázek - dohromady asi 75, které jsou ale ještě rozdělené většinou na další tři podotázky). Takže skoro ze všeho za celé tři roky, když tedy nepočítám nějakých čtyři nebo pět jednoduchých předmětů. Jupí. Zatím mi to učení docela jde. Pomalu se prokousávám třemi okruhy - týkající se softwarového inženýrství, teoretické informatiky a teorií grafů. Zatím se snažím sama sebe přesvědčit, že mě to děsně baví. Zatím mě to tedy vlastně opravdu docela baví.
Nasazení mé aplikace (bakalářské práce) na interaktivní tabule na speciálních školách
Práce
V pondělí, úterý a pátek chodím do práce. Alespoň jsem chodila, půjdu tam ještě v pondělí - a pak (pokud se mi v pondělí povede všechno rozdělané uzavřít a zdokumentovat) bych se měla v práci objevit znovu až po státnicích. Naštěstí jsou tam rozumní a dávají vzdělání na první místo, takže na květen se se mnou moc nepočítá, nebudu se do ničeho velkého pouštět a prostě to teď můžu trochu (nebo dokonce i více) flákat. Mám se znovu objevit po státnicích a mám se prý učit. Ale oficiálně mi místo vlastně drží, pořád jsem tam, jen nebudu vykazovat odpracované hodiny. Dobré, ne? :)
Jinak k mé náplni práce - programuju. To je asi všechno, co vám k tomu můžu prozradit. Jsem na pozici "Java developer" a vlastně musím říct, že mě ta práce baví. Jasně, je to většinu času dost na palici, občas mi z toho hrabe, ale jop, asi mě to baví. A snažím se. A když už to nejde, tak máme na patře stoly na stolní fotbal a hokej, takže s klukama z prvního patra (tedy z patra, kde pracuje přítel - tedy s přítelem a jeho kolegy) zahrajeme fotbal. Docela chápu, proč na firmě máme tolik možností, jak se pobavit (stolní fotbal, stolní hokej, xbox, kulečník, posilovnu,...) - protože kdybych si za ten den nemohla od práce alespoň na chviličku odpočinout, tak mě klepne pepka. Už tak se mi většinou zdává o algoritmech.
Vietnamština
Do vietnamštiny jsem se v poslední době pustila více, než kdy dřív. Asi proto, že je čím dál tím méně lidí, co na mě mluví česky. Nejenom, že maminka od přítele na mě nějak přestala mluvit česky, ale ona mi dokonce telefonuje už jen vietnamsky - a při mém "ehhh, hmmmm... cháu không hiểu, uááá, không, chááááááuuuuu..... không.. hmmm... vâng... ok..." se docela neskrývavě baví. A mě dost štve, jak nikomu nerozumím, takže se fakt snažím. A už se vlastně ani nebojím trochu mluvit. Co můžu a umím, už říkám vietnamsky . A mám k tomu v poslední době dost příležitostí, na večeři k příteli v poslední době chodím i několikrát týdně - vlastně ani nevím, jak jsem se o to zasloužila. Navíc jsem se začalala scházet s jednou slečnou - kamarádkou - která ovšem mluví česky asi tolik, co já vietnamsky, takže to je docela zábava. Ale je pravda, že za dvě hodiny učení se s ní se naučím vietnamsky více, než kdybych se doma tři hodiny biflovala. A myslím, že ona to má stejně, se mnou se učí česky mnohem rychleji. Asi se budeme scházet pravidelně minimálně jednou týdně, do budoucna snad i vícekrát (až budu mít po státnicích). Jako první cíl jsem si vytyčila naučit ji říkat "ř" a "c". Popřípadě i "s" na konci slabiky nebo slova.
Já s maminkou přítele a kamarádkou Thục Anh, se kterou se teď navzájem učíme česky/vietnamsky
Na vietnamštinu s malými dětmi stále chodím. Ale změnila se nám paní učitelka. Stará paní učitelka uměla alespoň trošičku česky a trošku anglicky. Tahle umí jen vietnamsky, protože přijela do ČR teprve nedávno. Ale zase je pravda, že se snaží a většinou mám téměř individální výuku - dětem dá nějakou práci (a děti stejně dělají prd a raději po sobě hází tužky) a pak se věnuje jen mi. A pořád se na mě usmívá a chválí mě za každou capinu. Takže se ji na oplátku snažím pomoct s češtinou - asi poprvé v životě jsem psala základní česká slova s vietnamským fonetickým přepisem ([đô-bry-đên] = dobrý den, [kô-lích-tô-xtô-i] - kolik to stojí, [nê-rô-du-mim] = nerozumím, ...).
Břišní tanec
Stále trénuju malé holčičky orientální tanec. Zjišťuju docela zajímavé věci - například to, že není problém osmiletou holku naučit se kroužek pánví, osmičku dozadu i dopředu, velblouda ani vlnu - ale udělat "krok-sun-krok" tak, aby nevypadala jako splašená koza a dokázala nožičky alespoň trošku ovládat, to je téměř nepředstavitelný problém. Takže teď trénujeme jak prvky, tak i tak obyčejné věci, jako je chůze nebo "krok-sun-krok".
Starší fotka z nějakého tréninku. Od té doby se to trošku vystřídalo a nyní mám stálých asi tak 11 holčiček :)
Mimo to, že orient trénuju malé holčičky, tak ho i tancuju a trénuju s ostatníma holkama z kurzu nebo ze skupiny. Minulý měsíc jsme byly na soutěži v Kopřivnici (Světlo orientu). V dospělé kategorii jsme vyhrály druhé místo. Moje tři holčičky vyhrály v kategorii 8-11let (tím mým je průměrně 8 a něco, takže velká konkurence!) také druhé místo. Všichni postupujeme do celostátního kola v Uherském ostruhu, do kterého asi ale nepojedme, protože se nám letos prostě a jasně nechce. A já mám státnice, tak se nechci nikam daleko táhnout. Možná se místo toho zúčastníme Ostravské pyramidy (to je prý taky nějaká soutěž, nevím, nikdy jsme se jí neúčasnily, protože jsme vždy byly v tom termínu v Uherském Ostrohu). Ale hlavně pojedeme 15.5. zase na mistrovství České republiky v belly dance, tak nám držte palce :).
Fotka z MČR v belly dance 2014 (Tábor)
Soukromý život
Jak jsem zmínila, v poslední době docela dost času trávím u přítele, jsem zvána na večeře a tak. Přítel také minimálně jednou týdně spí u nás doma. To je taková úleva, když už se nemusíme před nikým skrývat, že už nás všichni berou a že už se nemusíme bát, že nás někdo spolu uvidí! Začínáme vybírat letní dovolenou, zatím to vypadá opět na Španělsko nebo na Řecko. Bohužel máme trošku omezený výběr, přítel může kvůli svého nečeského občanství cestovat jen po zemích Schengenského prostoru. Ale tak - ve Španělsku (Mallorca), kde jsme byli minulý rok, bylo prostě nádherně, takže si to možná zopakujeme :). Uvidíme, vidím to zase na nějaký super last minute:). Ale pěkně popořadě, první asi opravdu muset udělat ty státnice (fňuk).
Mallorca 2014
Takže rekapitulace - data, která jsou pro mě důležitá a kdy mi máte držet palce:
15.5.2015 - MČR v belly dance
3.6.2015 - státnice
A co vy, jak se vám daří?
Máte tento rok také nějakou důležitou zkoušku? (Maturita/státnice/... ?)
A už přemýšlíte nad letní dovolenou? Jaké máte plány? :)
Komentáře
Okomentovat