Vietnamské tradice: Oslavy nového lunárního roku (Tết Nguyên Đán)
Nový lunární rok (Tết Nguyên Đán), jehož datum je pohyblivé a připadá do doby mezi 19. lednem a 20. únorem, je pro Vietnamce nejdůležitější a největší svátek v roce, něco jako naše Vánoce, Velikonoce a Silvestr dohromady. Nejenom, že se slaví ve Vietnamu, ale slaví jej i Vietnamci žijící v ČR - a často i dodržují nejrůznější zvyky s novým lunárním rokem spojenými.
Tết 2015
Čas příprav
Přípravy začínají týden před novým lunárním rokem. Celý tento týden má pro Vietnamce zvláštní význam, lidé se snaží celý rok ukončit co nejlépe, takže se hodně uklízí, děti ve školách se snaží vylepšit své školní výsledky, dospělí se snaží uzavřít spory, které mezi sebou mají, snaží se zaplatit dluhy,... K tomu se samozřejmě ve velkém nakupuje, dělá se výzdoba a celé rodiny se vrací domů, aby byli všichni pohromadě. Na Nový rok musí být vše nachystané a dokonalé.
Součástí příprav na svátek je i výzdoba domu (obchodu, restaurace,...) květinami, rozkvetlými větvičkami broskvoní (na jihu Vietnamu lidé upřednostňují větve meruňky) a v mnoha domácnostech mívají stromeček kumkvatu. Větvička broskvoně slouží jako obrana proti nepřátelským silám a také je broskev symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti. Načervenalá barva broskvových květů symbolizuje štěstí, krev, oheň a slunce. Stromeček kumkvat zase více vyhovuje buddhistickým kritériím a představě o koloběhu života, protože na stromku nalezneme plody, květy, tmavě zelené lístky i pupeny nových lístků. Některé rodiny si obstarávají hned několik stromků najednou, např. broskvový stromek do hlavní místnosti bytu, kumkvat do obchodu, větvičky broskvoně do dalších místností nebo na oltářek předků. Dále se během svátků kupují například pivoňky, chryzantémy a narcisy.
Přesně týden před novým rokem se Táo Quân (trojice duchů domácího krbu, kteří sídlí v každé vietnamské kuchyni) odebírají do nebe, aby Nefritového císaře a jeho hodnostáře zpravili o událostech uplynulého roku. Tito "kuchynští bůžkové" bývají často chápáni coby jedna osoba zvaná "Ông Táo". Jelikož Táo Quân se do nebes dopravují na rybách, vypouštějí Vietnamci v příslušný den do okolních řek a jezer živé kapry. Přípravy na odchod bohů zahrnují také stavbu oltářů překypujících obětinami v podobě jídla, čerstvé vody, květin, betelu a kaprů, kteří jim mají sloužit jako dopravní prostředek - a to vše ve snaze zajistit si příznivé hodnocení a štěstí pro celou rodinu v následujícím roce. (více se dozvíte ve článku "Vietnamské příběhy, 1.díl: Nefritový císař a Tết Nguyên Đán")
V tomto období se ve městech také pořádají novoroční trhy, lidé nakupují arekové oříšky, vonné tyčinky, květiny, alkohol, kandované ovoce a sladkosti, ovoce, cukr, bambusové výhonky, ovoce...
Den a noc 30.12. a nový rok
Oslavy příchodu nového lunárního roku jsou příležitostí pohostit duše svých předků jídlem, obětovat jim předměty a pomodlit se k nim. Na svátky se sjíždí celá rodina, aby nový rok oslavili společně. Dne 30.12. poté, co je nachystán a vyzdoben oltář předků, zvou vietnamské rodiny své předky na slavností jídlo a celá rodina společně - živí i mrtví - vítají nový lunární rok.
O půlnoci se duchové domácího krbu vracejí zpět na zem, tedy se musí pohostit a "nalákat" zpět do domu. Rodiny tedy připravují podnosy s jídlem, květinami, vonnými tyčinkami a dalšími věcmi, kterými chtějí duchy pohostit. Tyto podnosy se často dávají ven pod nebe, aby se duchové vrátili. Vietnamci v ČR žijící v panelácích často dávají tyto podnosy na balkon. Úderem půlnoci se lidé zbavují veškerých problémů, které museli řešit v uplynulém roce, a začíná oslava, jejíž cílem je patrně vytvoření co největšího hluku (petardy, ohňostroje,...), aby se při něm bohům lépe vracelo na zem a aby utekli všichni zlí duchové, kteří se potulují po okolí. (Poznámka - kvůli častých zranění bylo ve Vietnamu v roce 1995 používání zábavní pyrotechniky zakázáno. Navzdory přísným trestům za porušení přinášejí vietnamské noviny každoročně zprávy o zraněních způsobených výrobou nebo používáním zábavní pyrotechniky. Místo tradice petard a rachejtlí zaujal v mnohých velkých městech velký novoroční ohňostroj.)
Po ukončení ceremonií v rodinách se mnozí lidé vydávají do pagod a svatyní, kde se modlí k Buddhovi a duchům. Na místě před pagodou si zakoupí tyčinky nebo falešné papírové peníze, které se potom pálí.
Jídlo
Ve vietnamštině existuje pro slavení nového roku zvláštní výraz "ăn Tết", což v doslovném překladu znamená "jíst nový rok". Oni totiž Vietnamci opravdu nový rok neslaví, ale jedí. K nejtradičnějším jídlům patří rýžový koláč "bánh chưng". Jedná se o čtvercový bochánek, který je vyrobený z lepkavé rýže, plněný fazolemi, tučným vepřovým masem, pepřem a zabalený do velkých zelených marantových (dong) listů (popřípadě banánových listů) a převázaný naštípanými bambusovými vlákny. Zabalené koláče se vaří přes 12 hodin.
bánh chưng
K dalším tradičním jídlům patří kandované sladkosti a ovoce - banán, kumkvaty, kaki, jablka, meloun, pomeranče, ovoce nazývané Buddhova ruka, grep...
První týden nového roku
První týden nového roku se nese ve znamení návštěv. Kdysi měly návštěvy dokonce i přesné pořadí, to ale už málokdo dodržuje. Co se ovšem často dodržuje stále, je první návštěva v novém roce - vybrat si správně člověka, který první navštíví v novém roce dům, není jednoduché. Výběr se řídí následujícími pravidly: znamení podle lunárního kalendáře, ve kterém se host narodil, musí být příznivé. Dále tento člověk nesmí být nemocný, mít špatnou povahu (být lakomý, nepříjemný,...), v uplynulém roce nesměl prožít žádné neštěstí (požár, úmrtí v rodině, ...) a musí být bez rodinných sporů. Šťastný osud pozvaného hosta pak ovlivní život celé rodiny po celý rok. Nevhodným hostem je například neprovdaná žena, protože může přinést stejné prokletí i dcerám v rodině.
Hosté přicházející do domácností přinášeli kdysi novoroční přání, která měla vždy odpovídat životní situaci hostitele. Starým lidem se obvykle přál dlouhý život a štěstí nebo dosažení sta let, zemědělci příznivé počasí, obchodníkovi dobré obchodní příležitosti,... Dnes si lidé vystačí s přáním zdraví, štěstí a narození potomka - a dětem se dávají "lì xì", malé červené obálky s penězi.
lì xì
Podle tradice se první tři dny v novém roce nemá uklízet, prát, koupat se, umývat nádobí nebo vynášet odpadky z důvodu, aby si lidé nevynesli z domu štěstí (nebo snad dokonce nevynesli nějakého toho kuchyňského bůžka, který se zrovna schovává v rohu místnosti). Ale opět - tohle většinou lidé moc nedodržují (a pokud ano, pak takového člověka asi poznáte třetí den podle zápachu :-D), nicméně třeba alespoň nevynášejí ty odpadky, nechávají je třeba v pytlích na chodbě a vynesou je až třetí den.
Narozeniny a nový lunární rok
Nový rok je pro každého Vietnamce dnem narozenin, protože v tento den si k věku přičtou jeden rok. Další zvláštností je, že k věku se u Vietnamců počítá i ten necelý rok, který strávili v matčině bříšku, takže když se narodí dítě třeba jen pár hodin nebo dní před Novým lunárním rokem, tak s úderem půlnoci bude mít 2 roky. Když pojedete do Vietnamu a budete někde hlásit svůj věk, vykašlete se na to, kterého přesně jste se narodili. Stačí vám rok (pokud jste se narodili v lednu nebo únoru, musíte si dohledat, kterého dne byl nový lunární rok toho roku a podle toho to počítat) - a i kdybyste ten rok narozeniny ještě neměli, tak hlaste věk, který v průběhu roku mít budete.
Přečtěte si o slavnosti Tết a o lunárním roku víc : Další články, které by vás mohly zajímat: |
Fotka z letošní oslavy nového roku 2016. Jak vidíte, za poslední rok se u nás nadály všelijaké změny a já konečně nejsem jediná "oficiální" běloška "široko daleko" v rodině :-D. Snad se na mě Terka nebude zlobit, že zveřejňuji fotku, ale vypadá tady skvěle, tak snad v pohodě :) (kdyby přece jen, klidně se ozvi, fotku odstraním)
Dva strejdové - moderátoři - mě právě šikanují na pódiu, proto mám takový vyděšný výraz :-D. Aneb když po mně někdo chce, abych asi před tří stovkou Vietnamců mluvila vietnamsky a navíc řekla, že jsem dcerou maminky a tatínka od přítele :-D
I v ČR Vietnamci na nový lunární rok chodí do pagod, svatyní či na různé buddhistické mše. Toto je fotografie z rána 8.2.2016, na buddhistickou mši se nás sešla pořádná kupa. (Mě na fotce nehledejte, já fotím... ale jo, byla jsem tam zase jediná běloška, možná v celé historii této buddhistické svatyně :-D. Prostě zase za exota... )
Zdroje:
- PECHOVÁ, Eva. Vietnamský lunární nový rok: (Tẽt nguyên đán). 1. vyd. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2010, 38 s. ISBN 978-80-85394-70-2.
- SULLIVAN, James. Vietnam. Brno: Computer Press, 2010, 272 s. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 978-80-251-2193-1.
- RAY, Nick a Wendy YANAGIHARA. Vietnam. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2006, 580 s., [14] s. obr. příl. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 80-7352-395-7.
Komentáře
Okomentovat