Můj názor na přátelství mezi mužem a ženou

Tak nějak obecně se říká, že přátelství mezi mužem a ženou existuje - a kdo tvrdí že ne, ten ho ještě nepoznal. Ale za sebe si myslím, že to zase tak jednoduché nebude.

Já se totiž domnívám, že opravdové přátelství mezi mužem a ženou neexistuje. Pár výjimek asi bude:

- alespoň jeden z nich je homosexuál

- jsou oba asexuálové

- jsou blízcí příbuzní

- vyrůstali spolu jako sourozenci

- jsou oba dva šťastně zadaní a zároveň jsou oba zásadoví a 100% věrní

Možná by se daly vymyslet i další výjimky. Neberte to špatně. Každý totiž chápe slovo "přátelství" trochu jinak. Ukážu vám tedy, jak přátelství chápu já.

Podle mě je přátelství vztah mezi dvěma lidmi, kdy se ti dva navzájem mají rádi, rádi spolu tráví čas, pomáhají si, podporují se - ale absolutně se navzájem nepřitahují. A to ani z jedné strany. Když má kluk "nejlepší kamarádku" a ve chvíli, kdy by mu kamarádka nabídla partnerský vztah nebo sex a on by přijal, tak to podle mě nemohla být nejlepší kamarádka. Myslím, že přátelství je vztah hodně příbuzný sourozenecké lásce. Při pomyšlení na jakýkoli sexuální kontakt s takovou osobou by se dotyčnému měl zvednout kufr. A to přesto, že tato osoba může být fyzicky krásná a i přes to, že ji má dotyčný fakt moc rád.

Takže jde asi taky odvodit, že neuznávám kamarádství s výhodami. Ve chvíli, kdy jsou tam ty "výhody", tak už to přece není kamarádství. To už je potom spíš milenecký vztah, ne? Takové přátelství podle mě ani nedává moc smysl. Když si s tím druhým rozumím natolik, že ho můžu považovat za nejlepšího přítele, a zároveň mě přitahuje natolik, že s ním spím, proč s tímto člověkem rovnou nechodím? A koho vlastně ještě hledám? Prince na bílém koni? V partnerském vztahu jde přece především o porozumění. Když už si najdu někoho, s kým si rozumím a zároveň mě přitahuje, tak s ním přece nebudu kamarádka. Co bych pak očekávala od "opravdového" partnera, když ne tohle?

Schválně se podvíjete na toto video:

Podle toho soudím, že holky obecně přátelství chápou trochu jinak než kluci. Pokud mají nejlepšího kamaráda, tak ho stále považují za nejlepšího kamaráda i přesto, že ví, že on k nim třeba něco cítí. Ale v tuhle chvíli to já už za nejlepší kamarádství nepovažuji. Nejlepší kamarádi by neměli mít postranní úmysly - a to ani v představách.

Myslím si, že když muž a žena tráví společně hodně času, tak je jen otázka toho času, kdy jeden z nich začne k tomu druhému cítit něco víc. A už ani tak nezáleží na tom, jestli (si) to někdy přizná.

Co si o tom myslíte vy?

Máte nejlepšího přítele, který je opačného pohlaví? Měly jste někdy přítele, do kterého jste se zamilovaly a nebo se on zamiloval do vás? Jste si na 100% jistí, že svého nejlepšího přítele nepřitahujete?

Věříte na taková přátelství?