Jak zaseješ, tak sklidíš aneb Co je to karma?
Termín "karma" se v poslední době skloňuje snad všude a spousta lidí ho v používá v i běžném životě. Také spousta lidí na karmu nadává (a teď opravdu nemyslím případ, kdy mají problém s ohřevem vody) a zaměňuje ji s osudem. Jenomže ono to s ní není tak jednoduché.
Karma v buddhismu je vlastně jakýsi zákon příčiny a následku. Jednoduše by se dalo říct, že špatné věci, které uděláme, se nám v životě vrátí špatnými věcmi, zatímco dobré věci se vrátí těmi dobrými. Bohužel ani to není tak jednoduché, protože karma funguje napříč všemi našimi životy (neboť podle buddhismu nežijeme pouze jeden život, ale po smrti se reinkarnujeme). Je tedy klidně možné, že si "negativní" karmu "taháme" už z minulého života, stejně tak je možné, že se nám naše skutky nevrátí hned v tomto životě, ale až v jednom z těch dalších.
Výhodou (a často vlastně i nevýhodou) karmy je, že funguje, ať už na ni člověk věří či ne. Člověk, který se narodil v prostředí, ve kterém nemohl o buddhismu ani slyšet, tak vlastně o nic nepřijde, protože pokud bude dobrý člověk a bude konat dobré skutky, bude odměněn pěknou budoucností, ať už na karmu či buddhismus věří či ne. Stejně tak za zlé skutky bude "potrestán". Nicméně nedá se říct, že člověka "trestá karma" - karma netrestá, to sám člověk se trestá nebo odměňuje tím, jaké činy páchá. Karma je pouze zákon příčiny a následku, nedá se na ni zlobit. Když si nad sebe hodíte jablko a jablko vám spadne na hlavu, taky se nemůžete zlobit na gravitaci. Můžete se zlobit pouze na sebe, že jste nad sebe to jablko házeli.
Jak to teda funguje? Podle buddhismu každá myšlenka, čin, skutek,... nechává v mysli jakési stopy. A protože to, jak prožíváme svět kolem nás, záleží pouze na naší mysli, tak se negativní stopy negativně odráží v našich životech a vedou k utrpení, a pozitivní stopy se odráží pozitivně. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to vlastně strašně osvobozující pocit - znamená to totiž, že máme svůj život ve svých rukou. To je vlastně rozdíl mezi osudem a karmou - osud člověk vlastně přijímá pasivně, nedá se s ním nic dělat. Ale díky karmě si člověk může rozhodovat o své budoucnosti tím, jak se chová a jaké činy páchá.
Většina lidí se začne hned ptát, co to ale je dobrý čin a co špatný. Jop, tohle je dobrá otázka. Tohle se posuzuje poměrně obtížně, protože každý z nás žije v úplně jiných podmínkách a kulturách. Například v našich podmínkách jsou "špatné činy" definovány v desateru nebo v zákonech. Takovéto "desatero" - tedy spis toho, co by člověk neměl dělat, aby byl dobrým člověkem, má snad úplně každé náboženství. V buddhismu něco takového taky existuje, nicméně tím vás teď nebudu zatěžovat, o tom se třeba rozepíšu v nějakém dalším článku:-). Obecně se dá říct, že čin, při kterém našim zaviněním trpí jiná živá bytost, je špatný. A čin, kterým jiným bytostem dáváme lásku a děláme je šťastnými, je dobrý. Bohužel v našem světě často není nic tak černobílé, ve většině situací je to tak nějak uprostřed - a záleží jen na tom, na kterou stranu se to "naklání" víc.
Při rozhodování, jaký čin je dobrý a jaký je špatný, je hodně důležitá motivace. Použiju příklad z knihy "Jeho Svatos DALAI LAMA pro mladé a dětem": Představte si, že při odchodu z restaurace zjistíte, že si nějaký pán vzal váš deštník. Vaše reakce však bude různá podle toho, jaký ten pán měl motivaci. I když výsledek je stejný (tedy nemáte deštník), budete se určitě cítit jinak, když zjistíte, že se pán pouze spletl, jinak se budete cítit, když zjistíte, že vám ho sprostě ukradl, a jinak se budete cítit, když zjistíte, že ho vzal proto, aby ho dal staré nemocné paní, aby nezmokla. Přitom pro vás se vlastně nic nemění, prostě nemáte deštík. A čin je to vlastně také stejný - pán vám vzal deštník. To hlavně jeho motivace mění to, zda je tento čin pokládáte spíš za dobrý, neutrální či špatný.
Tahle soška Buddhy má v mém pokoji čestné místo
Další články, které by vás mohly zajímat: |
A proto moc nemám ráda novodobé myšlenky typu: "Život je svině, ty musíš být větší." Díky karmě je to totiž úplně naopak - čím jsem větší svině, tím větší svině je i život. Čím víc šlapu po ostatních lidech kvůli dosažení vlastního štěstí, tím víc se vlastnímu štěstí vzdaluji. Ale čím víc se snažím, aby byli šťastní i jiní lidé, tím většího štěstí dosáhnu i já.
Komentáře
Okomentovat