Páté výročí

Ani nevím proč to tu píšu, asi mám nutkání se vám pochlubit. Dnes je to přesně pět let, co jsme se dali s přítelem dohromady. Těm, co se na náš vztah ze začátku dívali skepticky, mám chuť se vysmát do obličeje:-P. Jasně, pět let je v životě dospělého člověka úplné nic, ale uvědomte si, že pro mne to znamená téměř čtvrtinu života.

A co se za tu dobu stalo? Vychodila jsem celou střední školu, odmaturovala jsem a dostala se na vysokou. Ukončila první ročník na vysoké škole, ukončila druhý stupeň v základní umělecké škole ve hře na zobcové flétny a začala hrát na housle. Začala jsem tančit zumbu, orientální tance a opět jsem začala hrát basketbal. Přestěhovala se z paneláku do baráčku, tedy jsem dostala svůj VLASTNÍ pokoj (vlastní = bez bratra). Začala jsem se učit vietnamsky. Vyměnila okruh známých. Zhubla jsem deset kilo. Navštívila jsem Anglii, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, Řecko, Chorvatsko a Maďarsko. Přestala jsem dělat kraviny. A začala psát blog.

Trochu moc změn? Co čekáte, období od šestnácti do jednadvaceti let bývá změn plné. A já můžu říct, že jsem si tím vším prošla s člověkem, kterého miluji. A jemu se povedlo se ze mě nezbláznit. Někdy mám víc štěstí než rozumu:).

Em yêu anh. Anh biết.

---

PS: Letos tady více fotek dávat nebudu, pokud se přece jenom chcete podívat, tady je odkaz na článek a video o čtvrtém výročí z minulého roku: http://hogreta.blog.cz/1111/poprve-jsme-se-polibili-prave-pred-ctyrmi-lety