Jak bojovat proti stresu?

Stres je jakýmsi fenoménem dnešní doby, neznám nikoho, kdo by se s ním někdy nesetkal na vlastní kůži. V určitém smyslu je životně důležitý, v dnešní době se však stresujeme i kvůli maličkostem. Jak se ale dá proti stresu bojovat?

Asi začnu tím, že stres není vždy jen špatný. Když nás něco ohrožuje, zvedne nám adrenalin a vybičuje k lepším výkonům. Je to něco, co nás může donutit jednat a třeba si zachránit život. Špatný je ve chvíli, kdy už je ho prostě příliš - když už pořádně ani nevíme, kdy naposledy jsme byli doopravdy klidní a v pohodě.

Bohužel je velmi obtížné vyhnout se stresu, když žijeme v dnešní společnosti. Už dávno nás neohrožují medvědi a naší jedinou starostí není ulovit mamuta a nakrmit rodinu. Nejsme v ohrožení života. Zato je na nás vyvíjen neustálý tlak. Chodíme do školy s vědomím, že když nebudeme dostatečně dobří, neprosadíme se, nenajdeme si dobře placenou práci, nebudeme mít peníze, nebudeme mít zázemí a nebudeme moct založit rodinu. Když už práci, peníze, zázemí i rodinu máme, jsme ve stresu, že o ni kdykoli můžeme o práci přijít, že ztratíme peníze, že přijdeme o střechu nad hlavou a že rodinu neuživíme. Prostě jeden velký kolotoč. Úplně se vyhnout stresu je tedy vlastně nemožné. Ale je možné ho omezit tím, že si uvědomíme, co je opravdu důležité. A je také možné stres alespoň na chvíli zmírnit. Jak?

---

Uvědomění si, co je opravdu důležité

Často se trápíme věcmi, které nemůžeme změnit a které ani nejsou nijak ohrožující. Mít špatnou náladu kvůli toho, že venku je hnusně a že musím brzo vstávat, je zbytečné a vysilující. Je důležité umět se na problém podívat racionálně a posoudit, co se doopravdy stane, když "to" nedopadne tak, jak bychom chtěli. Ať je to cokoli, svět se pravděpodobně nezboří. Když se naučíme na věci dívat méně kritickýma očima a naučíme se rozpoznávat důležité věci od méně důležitých, bude nám líp. Sami si vzpomeňte, kolikrát jste se stresovali kvůli něčemu, co ve výsledku vlastně ani nebylo důležité.

Také se snažte se do stresu nedostávat sami vlastními myšlenkami. Zvlášť my holky jsme na tohle někdy docela expertky. Sebemenší námitku jsme schopny otočit proti sobě a pak se tím vnitřně užírat. Plácat se v sebelítosti. Často si tím vytvoříme ten problém samy. Zkuste tedy nebýt vztahovační a přehnaně sebekritičtí. Se zdravým sebevědomím se žije zase o trošku lépe.

Dopřejte si endorfiny

A ne, opravdu po nikom nechci, aby hned utíkal do lékárny a vyžadoval lahvičku těchto "hormonů štěstí". I když - asi by to bylo příjemně jednoduché. Naše tělo si přece umí endorfiny vyrábět samo. Stačí si pořádně zasportovat, zacvičit. Krásně si u toho pročistíte hlavu a svět zase bude o trošku růžovější.

Relaxujte, dýchejte, meditujte

Umět se na chvíli odprosit od okolního světa vyžaduje trochu tréninku. Můžete toho dosáhnout meditací nebo dokonce pravidelným dýcháním. Pokud stresu podléháte snadno a často, určitě by nebylo od věci navštívit třeba nějaký kurz, kde vás meditovat naučí. Nebo si alespoň zajděte na masáž nebo na cokoli jiného, u čeho se uvolníte.

Dej si koupel

Jasně, o relaxaci už jsem mluvila, v tomhle případě nám jde spíš o omytí pokožky. Proč? Protože stresové hormony se mimo jiné uvolňují kůží - a když se jich zbavíme, bude nám alespoň trochu líp. Je možné, že to dokonce děláte instinktivně. O zkouškovém (nebo před uzavíráním známek) si někdy dáte sprchu nebo vanu i dvakrát denně. Je dokonce možné, že se vám ve vaně i mnohem lépe učí. Nebo si po hádce s partnerem zalezete do sprchy a půl hodiny si na hlavu pouštíte teplou tekoucí vodu.

Nezapomínejte ale, že to není možné provádět dlouhodobě. Když to budeš dělat jeden týden, když se musíš učit na maturitu, nic se nestane. Ale dlouhodoběji není časté koupání pro vaši pokožku zrovna nejzdravější.

Tato metoda zmírnění stresu je jednoduchá, bohužel ne všichni rodiče mají pro tuto metodu pochopení, zvlášť při pohledu na účet za vodu. Nebo se možná při tomhle pohledu protáčejí panenky vám. Pokud ve vás tento pohled (a nebo výčitky rodičů) vyvolává větší stres, než ten, který jste se snažili "smýt", asi je lepší od toho úplně opustit.

Svěřte se, popovídejte si

Sdílené trápení je poloviční trápení. Když to všechno ze sebe dostanete ven, budete se cítit lépe. Jen si musíte najít trpělivého posluchače, kterému můžete věřit.

Nenakládejte si toho moc

Je sice pěkné, že jste hodné duše, které všem na požádání pomůžou, ale dělat ze sebe obětního beránka rozhodně nemusíte. Nechci tím říct, že byste neměli ostatním pomáhat, ale to, že občas musíte myslet i na sebe a nepodřizovat se pouze potřebám ostatních. Naložte si toho vždy jen tolik, kolik unesete. Neslibujte věci, které pak nemůžete stihnout udělat. Ve chvíli, kdy ostatním pomáháte na úkor sebe a už vám to ani nepřináší potěšení, je to špatně. Méně je někdy více. Můžete pomoct kamarádce s projektem do školy, ale pokud se bojíte, že tak nestihnete udělat ten svůj, nebojte se odmítnout. Nebojte se říkat "ne", když je to nad vaše síly.

Dbejte na dostatečný přísun tekutin, stravujte se správně

To, co do sebe dostáváme ve formě pití a jídla, také ovlivňuje naši psychiku. Když se budete stravovat zdravě, bude lépe tvému tělu a tím i tobě. Když málo pijete, můžete být unavení a může vás bolet hlava - a to ti na klidu vážně nepřidá.

Dejte životu trochu řád

Nechci, abyste si nalinkovali na minuty, co přesně uděláte. Ale když si den trošku rozvrhnete, budete méně ve stresu z toho, že něco nestihnete. Ráno si snažte ujasnit, co byste tento den chtěli udělat. Opět platí, že si toho nemáte nakládat moc, protože jak pak zjistíte, že nestihnete všechno, co si tak pěkně naplánovali, opět se budete cítit pod tlakem.

Odpočívejte

Dbejte na to, abyste měli dostatek spánku. Dospělý člověk by mě měl spát okolo osmi hodin denně. Každý jsme ale jiný, takže je možné, že vám bude stačit méně - a nebo naopak potřebujete spánku více. Zkuste chodit spát přibližně ve stejnou dobu - a přibližně ve stejnou dobu i vstávat. Pokud se cítíte unavená i přes den a nemáte večer problémy s usínáním, můžete si na chvíli zdřímnout i odpoledne, pokud můžete. Naberete energii a zase půjde všechno snadněji.

Nejdůležitější je, podle mě, držet si nadhled a na všechno se dívat spíš pozitivně. Život je příliš krátký na to, abychom se ničili neustálým spěchem a strachem, že něco nestihneme, nezvládneme, nedokážeme nebo ztratíme. Podle mě je zbytečné se trápit dopředu. Až se mi něco nepodaří, na trápení bude času dost. Nač se trápit nad myšlenkou "kdyby se mi to náhodou nepodařilo".

A co vy, jak se vypořádáváte se stresem? Máte nějaký osvědčený trik?