Střípky z Vietnamu, 15.díl: Oblékání
Už jsme společně prošli všelijaká témata - a tentokrát přišla řeč na oblečení. V čem běžně Vietnamci chodí? Co si ráno oblékají, než vkročí do nového dne? A všem se účastní různých oslav? Co je vlastně ve Vietnamu tradičním oděvem?
Já s babičkou partnera. Já mám na sobě modernější mladistvé ao dai s tříčtvrtečním rukávem, zatímco babička má na sobě trošku tradičnější ao dai s límečkem a dlouhým rukávem.
Jsou věci, ve kterých se oblékání ve Vietnamu a u nás moc neliší. Běžně tady potkáte kluky a holky v džínách a košili nebo tričku. Na tom není ani nic moc zajímavého. Budu tedy mluvit především o tom, čím se od nás Vietnamky a Vietnamci v oblékání liší.
Jak vidíte, často se Vietnamci, co se týče stylu oblékání, od nás Evropanů zase tolik neliší
Když poprvé zavítáte ve Vietnamu na nějakou rušnější ulici, tak první, co se oblékání týče, vás napadne: "Proč všichni chodí v pyžamu?" Ano, opravdu z toho můžete mít takový pocit. Ve Vietnamu - zvláště pak starší lidé - chodí v jakýchsi "setech" kalhot a halenky/košile. Tyto kalhoty jsou často jen tříčtvrteční a celý set má jeden barevný motiv - třeba kytičky, kostičky... A protože kalhoty a košile jsou stejně barevné a stejně vzorované, často to v nás Evropanech vzbuzuje pocit, že se ráno zapomněli převléci z pyžama. Ale opravdu se o pyžamo nejedná.
Babička, dědeček, nějaká paní(???) a mamka přítele loupou semínka leknínu. Když se důkladněji podíváte na babičku, zjistíte, že má na sobě halenku a tříčtvrťáky, které mají stejný černo-bílý vzor. To u nás Evropanů často vzbuzuje pocit, že se jedná o pyžamo, i když se o něj samozřejmě nejedná.
Další zvláštností, která vás trkne do očí, je, že většina Vietnamek se snaží co nejvíce zahalit. A to přesto, že vy sami máte pocit, že se v tom vedru musíte každou chvíli uvařit. Jak jsem se totiž již zmínila ve Střípcích z Vietnamu o vzhledu a kráse, tak ve Vietnamu se (zvlášť u žen) stále uznává jakási "móda bílé kůže". Opalování tady tak opravdu není žádoucí, a tak se spousta žen snaží co nejvíce zahalit. A to třeba i v případě, že se jdou koupat. Ano, spousta vietnamských žen se i v moři koupe v košili a dlouhých riflích.
Já se vařím i v kraťasech a tílku, zatímco kamarádka Hien to bez problémů zvládá v dlouhých džínách
Tradiční vietnamský oděv se nazývá áo dài (čti [ao zai]). Jsou to vlastně takové šaty, pod které se nosí dlouhé volné kalhoty. Existují různé střihy ao dai, úplně tradiční má dlouhé rukávy a typický límeček, zatímco méně formální ao dai můžou mít klidně i tříčtvrteční rukáv a výstřih. Ao dai se ve Vietnamu nosí i jako uniforma - třeba do práce nebo do školy. Kdo už někdy letěl s vietnamskými aeroliniemi, tak ví, že i letušky nosí ao dai. A kdo už někdy viděl nějakou vietnamskou studentku, tak ví, že ony zase nosí bílé ao dai. Ao dai je prostě klasické formální oblečení, které ženy nosí jak třeba v práci jako uniformu, tak i na různé oslavy, tak jako my třeba nosíme šaty. V posledních letech se ale i do Vietnamu dostává západní móda, takže už i na oslavách můžete vidět ženy v klasických západních šatech nebo halence a sukni.
Já v trošku modernějším ao dai. Modernějším proto, že nemá límeček a má tříčtvrteční rukáv.
Já v bílém ao dai, tentokrát už s dlouhým rukávem a límečkem. Hodně podobné ao dai nosí ve Vietnamu studentky.
Neměli bychom však zapomínat na to, že ve Vietnamu nežijí pouze Vietnamci (tedy etnikum Kinh), ale žije zde i spousta jiných etnik a menšin. Ti zase mají své různé kroje a tradiční oblečení (o kterých toho já bohužel moc nevím, takže vám tady toho moc nenapíšu - ale kdybych o tom v budoucnu něco víc zjistila, tak se nebojte, určitě se podělím).
I když se to nedá počítat přímo jako oděv, tak hodně typickým je pro Vietnam tradiční kónický klobouk "nón". Tento klobouk je dost praktický, protože v horkém slunci stíní nejenom obličej, ale třeba i ramena. A přitom je velice lehký. Lidi v tomto klobouku potkáte častěji na vesnicích, třeba na rýžových polích. Není to tím, že by ve městech lidé tyto klobouky nenosili, ale spíš tím, že většina lidí ve městech má na hlavě spíš přilbu (protože většina lidí ve městech jezdí na skútru či motorce).
Já s klasickým vietnamským kónickým kloboukem na hlavě
A teď má vietnamský klobouk "nón" na hlavě teta Gi
A tady má na hlavě klobouk "nón" nějaká cizí paní na rýžovém poli
Často si lidé u nás myslí, že to, co si můžou koupit ve vietnamských tržnicích, je vietnamské zboží - a že tedy lidé ve Vietnamu chodí oblečení v něčem takovém. Musím vás bohužel vyvést z omylu - oblečení, které u nás Vietnamci na tržnicích prodávají, většinou z Vietnamu opravdu nepochází, ale je to dovezeno z Polska, Maďarska, Itálie a nebo Číny. Vietnamci jsou většinou pouze prodavači. A když už je to dovezené z Vietnamu, tak to znamená, že se to tu pouze vyrábí, a ne, že v tom lidé opravdu chodí oblečení. Dokonce mě napadá docela zajímavý paradox - zatímco my tady kupujeme boty u Vietnamců na tržnici, tak ve Vietnamu Vietnamci často kupují boty přímo u Bati (ano, český Baťa tam má poměrně dost poboček... jen tam teda asi nikdo neví, že je to česká firma).
Nezapomeňte si přečíst i starší díly tohoto seriálu a ostatní články o mé cestě do Vietnamu: |
Jak vidíte, Vietnamci jsou, co se týče oblékání, v mnohém hodně podobní Evropanům a v mnohém Evropanům na hony vzdálení. Tady v ČR už valná většina Vietnamců, a to i těch starších, chodí oblékána po evropském stylu - a třeba tradiční ao dai oblékají jen na zvláštní příležitosti, třeba svatby. A někdy ani to ne. Stejně tak nevěsty se už ani ve Vietnamu většinou už nevdávají v ao dai, ale v klasických západních bílých šatech. Prostě se celkově západní móda přesouvá na východ. A já doufám, že si ve Vietnamu ty hlavní tradiční oděvy zachovají, protože přijít o něco tak krásného, to by byla rozhodně škoda!
Komentáře
Okomentovat