Nahota

Zajímavé. Taková hromada článků o tom, že "nahota je trapas" a "nahota je sprostá" a "nahota je ošklivá"... Ale vždyť nemusíme mluvit o tom, že své nahé tělo hned, jak si ho prohlédneme, tak si ho vyfotíme a strčíme na nějakou sociální síť. To focení a zveřejňování mi příjde zbytečné. Ale prohlédnout si své tělo zase není tak od věci...

Původně mě napadlo na toto téma něco nafotit či nakresil. Když jsem dnes příteli řekla, zda si ho kvůli tématu týdne mohu vyfotit, začal se smát a koukal na mě jako na blázna. Takže nic, máte smůlu. Ale i kdyby mi to dovolil, stejně bych se asi nerozhoupala to sem dát. Tak raději napíšu, co si o nahotě myslím já.

Ono je nahota a nahota. Nechci mluvit o žádném pornu. Nahota může být i krásná a nepohoršující. Obrázek nahé kojící ženy v nás vyvolává lásku a mateřský cit. Malba aktu může být erotická a nádnerná. A proč také ne? Lidské tělo je nádherné. Jen si prohlédněme ty krásné lidské křivky. Nemyslím si, že je v pořádku dětem ukazovat, že nahota je pobuřující a nepřístupná. Neříkám, že je nutné hned pobíhat po městě "jak nás pánbůh stvořil", ale nepříjde mi přirozené, když se maminka stydí okoupat se s vlastním dítětem. Nebo se před ním stydí třeba jen převléct. Jak si to má to dítě přebrat? Nejvíce mě vytáčí matky, které svou čtyřletou holčičku na koupališti narvou do vršku. Jak si má pak to dítě vypěstovat pěkný a zdravý přístup k vlastnímu tělu, když je od malička učeno, že ani "polonahota" není normální. A to ani ve chvíli, když ten vršek ani nemá co zakrývat...

Nahota dodává spoustě lidem pocit volnosti, pocit, že nejsou ničím svázáni. Já jsem docela stydlivka, ale i tak jsou chvíle (dobře, uznávám, zas tak často to není:-D), kdy jsem před svým přítelem ráda prostě "jen tak". A to zdaleka nevypadám tak, jak slečna na obrázku vlevo. Z druhé strany - jsou chvíle, kdy i když sem oblečená, se před ním cítím víc nahá, než jindy. Když mám popsat některé své vnitřní pocity, tak se je někdy přemlouvám říct nahlas klidně i několik hodin - a když už o nich začnu mluvit, tak bych si pak nejraději strčila hlavu pod polštář a dělala, že tam vlastně vůbec nejsem. No co se taky divím, mě někdy opravdu napadají nehorázné blbosti, které mám potřebu mu sdělovat:-D. A věřím tomu, že po tom, co mu sdělím některé "zajímavé" informace, má zase chuť dělat, že tam není, on:-D...

Kdy jsem se naposledy cítila nahá? Dnes, při obědě s budoucí tchýní. A nejen nahá, ale taky pěkně blbá. Prostě jako malá holka. Pokud to takhle bude pokračovat, tak jednou ani nevykoktám pozdrav. Zatím se držím a zdravím.

Asi bych to nějak měla shrnout. Nahota je krásná věc ve společnosti člověka, kterého máme rádi. Naše nahota by měla být krásná věc především před námi samotnými.

Článek je přiřazen k tématu týdne "Nahota".