První tři týdny školy za mnou

Tak už jsem tři týdny vysokoškolák. Zatím se raduju a veselím, protože se chytám. V algoritmech nemám problém, naše řada vyniká. Problém bude, že mé znalosti programování se pomalu vyčerpávají. Upřímně - kdybych už od střední něměla základy a nikdy neviděla C a C++, tak bych teď byla v oněch místech (stejně tak jako "větší polovina" ze studentů). Zatímco teď alespoň vím, co se po mě chce a nejsem za idiota. Vzhledem k tomu, že jsem na tomto předmětu jediná holka, tak už tak mě jde dost vidět, kdybych byla ještě navíc jediná tupá holka, bylo by to se mnou špatné. V lineární algebře jsem byla jako první před tabulí, v algoritmech jsem byla první tázána. V angličtině mi bylo řečeno "ooo, lady!". A to na angličtinu nejsem jediná holka. No dobře, jsme tam jen dvě. Z třiceti lidí. Ach jo. Kdybych aspoň uměla pořádně anglicky. Maturovala jsem z ruštiny a v angličtině jsem v pytli. Učebnice Cambridge English for Engeneering mi moc nepomohla, hned na první straně první lekce mi bylo anglicky řečeno, že mám vysvětlit technologii GPS navigace. Hehe, tohle bude ještě opravdu legrace. Tak moc bych si přála, aby mě tam raději nebylo moc vidět. Aspoň, že ve úterý angličtina odpadla.

---

Pravda, v elektronice si za pozornost asi můžu sama. Přicházím i s přítelem o dvě minuty později. Holt to ale nijak jinak nejde, za patnáct minut (přestávka) je nemožné se vymotat ze všech těch těch pavilonů a doběhnout až na konec areálu školy, nejsem závodní běžec. A když už tam jsem, furt se na něco ptám. A kdo by se neptal? Vzhledem k tomu, že jsem nikdy nepracovala ani s osciloskopem ani s žádnými jinými přístroji s obrazovkami, tak opravdu nevím, co se po mně vlastně chce. Jo to vlastně vím - chce se po mně protokol. Při prvním měření v pohodě, teď, po druhém měření nic moc. Z nějakého důvodu zatím pořádně ani nechápu, co jsem to vlastně změřila. Tak hlavně, že změřila, že...