Máme doma potkana

Jak jistě už víte, mám doma suchozemskou želvičku. Pro ty, co se na ni ptali, o ni chystám článek, dočkáte se. Zatím můžete být klidní, protože vám zaručuju, že do té doby nedostane nic jiného, než čínské zelí a nebo něco zeleného ze zahrady, pokud tam už teda něco najdu:-D (to jen tak okrajově pro ty, co se ptali, co jí dávám k žrádlu).

A teď k věci. Dnes (sobota) jsem si vzala krabici od bot, udělala do ní díry, nasedla do auta a odjela si kopit chlupaté zvířátko - potkana. Želva je super, ale člověk se nepomazlí, holt. Maximálně ji jde pohladit po hlavě a pouštět po pokoji. Můj otčím je alergický na chlupy, ale nyní mám vlastní pokoj, do kterého si, podle mamky, prý můžu přitáhnout zvíře jaké jen chci - pod podmínkou, že to z mého pokoje nevyleze:-D. Takže nyní mám doma malé potkaní mládě. A jmenuje se Dipsy. Proč Dipsy? Protože můj minulý potkan (měla jsem ho asi před pěti lety) se jmenoval Pó. A Tinkivinky i Lálá je dost infantilní, takže Dipsy.

Seznamte se:).