Blogerky z krásná.cz mají špatnou pověst
A už vím taky proč. V poslední době jsem narazila na spoustu blogerek, které by "strašně moc moc mocinky" chtěly být blogerkami na Krásné. Tak redakci přehlcují maily, jestli je tady berou. A já se pak divím, že když něco potřebuju a chci se na něčem domluvit, tak jim odepsat na mail trvá tak dlouho. Jak by taky ne, jestli se každý den prohrabávají poštou stovky natroublých puberťaček. Nebudete tomu věřit, ale jednu věc stačí napsat jen jednou.
Ano, pochopili jste dobře. Už nějakou dobu jsem oficiální blogerkou na tomto webu. Chápu, že se teď členům AK ježí chlupy na hlavě. Bojíte se mě?
Proč to vlastně dělám? Původně jsem to brala jen jakousi reklamu, protože co si budeme nalhávat - každý z nás chce na svůj blog nějakým způsobem nalákat čtenáře. Já jsem v mnoha ohledech ještě dítě, proto si myslím, že mladší dívky ještě dokážu oslovit. Ale pokud očekáváte, že tam teď zajdete a dočtete se ode mně, jak se správně líčit a kdy je dobré skočit s klukem do postele, tak vás zklamu - na krásnou posílám ty stejné články, které se objevují i tady (většinou v rubrice Tipy). Články o škole a učení, o prázdninách, o zdraví, o čaji, o vztahu s rodiči, ... - nuda, že? :-D
Zajímavé je, že musím říct, že takových jako já je tam poměrně dost. Ne, vážně, myslím, že alespoň polovina blogerek tam má smysluplné články, které se nejenom dají číst, ale jsou velmi inteligentní a zajímavé. Smůla je ovšem v tom, že napsat inteligentní článek trvá delší dobu, než splácat kdejakou kravinu. Články blogerek, které tedy píší kdejaké kraviny, se tam tedy objevují častěji, protože těm nedělá problém napsat jeden až dva články týdně. Já jsem ráda, když zvládnu tak jeden článek za čtrnáct dní. Neznamená to ale, že těch, co píšou o blbostech, je tam víc. Jen je jde více vidět.
A dostali jsme se opět k nadpisu článku. Proč tedy blogerky z Krásné mají mezi blogery špatnou pověst? Protože člověk vždy více vidí ty, které mají naprosto tupé články. Tyhle holky zastiňují ty blogerky, které píšou dobře. No uznejte - když si přečtete dva články, s jedním souhlasíte a druhý je úplná blbost, který si budete déle pamatovat? Kterým se budete déle zabývat? Já musím přiznat, že když vidím, že někdo napsal něco naprosto naivního, hloupého a zbytečného, tak že to ve mně vyvolá mnohem více emocí. Někdy mám chuť si při čtení takového článku tlouct hlavu o zeď. Tuhle chuť jsem však u dobrého a zajímavého článku nikdy nezaznamenala. Je tedy jasné, že pozornost více přitahují články, kvůli kterých si rozbíjíme čela.
Také je docela dobré upozornit na to, že každý den se od blogerek na krásné objevují maximálně tři (většinou dva) články - ale jeden z nich je od blogerky, která není přijata mezi oficiální. Jasně, občas se tam objeví něco fakt dobrého, bohužel je to jen výjimka.
Mám trošku pocit, že lidstvo nějak ztrácí sebekritické myšlení. Nebo neztrácí, ale začíná se rozdělovat na extrémy. Buď je člověk přehnaně sebekritický a nebo mu dost sebekritiky chybí. Ani jedno však není vůbec dobré. A já mám tak trochu pocit, že spousta blogerek, které do redakce pošlou svůj článek, už nějakou soudnost úplně ztratila. To opravdu nevidí ten rozdíl mezi jejich článkem a článkem? Mezi jejich tvorbou a tvorbou? To opravdu v okolí není nikdo, kdo by jim řekl "ten tvůj článek je na tvůj věk docela pěkný, ale na Krásnou se nehodí, protože ještě není tak propracovaný"?
Nechci být zlá. Opravdu nechci, mi přece taky bylo deset, jedenáct, dvanáct i třináct. Mám moc ráda děti. A vím, jak mladého človíčka kritika bolí (mezi námi - ona někdy bolí i velkého človíčka). Ale znamená to tedy, že když je někdo ještě malý, tak že by si o sobě měl myslet, že je mistr světa amoleta? Protože mu nikdo neřekne, jak je to doopravdy? Protože se ho všichni bojí kritizovat, aby mu neublížili? Vždyť to je hloupost, konstruktivní kritika jde podat i citlivě. A je to mnohem lepší, než neříct vůbec nic. Protože takovýhle mladý člověk má potom pocit, že když ho všichni chválí, tak že je asi fakt dobrý, tak pak vezme svůj poločlánek, který je úplně o ničem, a pošle ho na Krásnou - a komentující čtenáři ho roztrhají zaživa. To je teprve šok. Navíc tyto děti zabírají místo těm, které umí psát lépe. Ano, opravdu se na Krásné někdy objeví moc pěkný článek i od jedenáctileté slečny. Bohužel je pak mezi těmi hromadami nesmyslů navždy ztracen.
Někdy mi je líto, když vidím, že se někdy na Srci blogu objeví článek o Krásné a já musím jen klopit uši a raději se neozývám. Někdy je mi líto, že se za tuhle spolupráci musím někdy i stydět. Ale co se dá dělat, já doufám, že lidé jsou ještě dost inteligentní natolik, aby si na mě i na ostatní blogerky, které spolupracují s Krásnou, udělali názor sami. Škatulkování už přece není v módě.
Komentáře
Okomentovat