Přátelství nebo láska - co má mít přednost?
Období letních lásek je tady a na blozích mladších slečen se to začíná projevovat. A otázku přátelství vs. láska začínají opět velmi důkladně řešit. V posledním týdnu se mi stalo, že se mě, nezávisle na sobě, zeptaly rovnou tři dívky - komu bych prý dala přednost. Asi chtěly slyšet jednoznačnou odpověď. Jenomže v tomhle světě prostě nikdy není nic tak jednoznačné, tak černobílé. Tohle je téma na několik článků. Pokusím se to tedy nějak shrnout.
Myslím, že v tomto hodně záleží na věku. Pokud je nám třináct, tak pro nás jsou kamarádky prioritní, protože kluci v tomhle věku - no co si budeme povídat. Možná se nám nějaký líbí, možná ho máme i rády, ale větišnou to nemá žádnou budoucnost. Také ještě nemáme důvod se vázat. Ještě ani nevíme, jak silná může být partnerská láska a co všechno to obnáší, a tak nechápeme, proč by měla mít láska přednost. Ty, co dají přednost klukovi před kamarádkou, odsuzujeme. Je jasné, že nám kamarádky připadají důležitější. Nyní jsou ony ty stálé, zatímco kluk přichází a odchází. V pozdějším věku se však stává důležitějším partner. On bude ten, se kterým budeme žít, on bude ten, se kterým budeme sdílet nejenom naše radosti a starosti, ale také rodinu, děti, majetek. Kamarádku si do obýváku nenastěhujeme, proto pro nás není tak důležité, abychom měly podobné životní hodnoty - stačí přece, že si rozumíme, můžeme si věřit a že se dokážeme podpořit.
Co by tedy mělo mít přednost? Myslím si, že opravdoví přátelé pochopí, že lásku k životu potřebuje každý a nebudou tedy žárlit a nebo někomu něco vyčítat. Není přece proč, tím se přátel přece nezbavujeme. Na druhou stranu partner, se kterým stojí za to mít vztah, bude také tolerovat naše přátele. Protože na otázku "přátelství vs. láska" nelze odpovědět. Praví přátelé a pravá láska totiž chápou, že k životu je důležité obojí.
Je moc fajn, když se váš partner stane i jedním z vašich nejlepších přátel. Není to sice podmínkou vztahu, ale vždy je jednodušší být s někým, kdo nás chápe. Uvědomuji si, že v tomhle jsem měla nehorázné štěstí. Snad na všechny důležité věci máme stejný názor, dokonce snad i na maličkosti se náš názor většinou neliší. Je pro mě obrovskou úlevou, když vím, že s ním můžu řešit naprosto všechno bez toho, aniž by si o mě něco myslel, aniž by moje "problémy" zlehčoval a aniž by si ze mě dělal srandu. Někdy mám pocit, že si něco krade přímo z mojí hlavy. Můžu tedy na 100% říct, že v něm mám i opravdového přítele.
Co se týče mých přátel - jsem ráda, že jsem v životě potkala takové lidi. Těch pár děvčat určitě ví, o kom mluvím:). Škoda jen, že se rozutíkáváme na všechny světové strany. Zajímalo by mě, jestli v ČR zůstanu sama a nebo se jednou taky někam rozuteču, kdo ví. Nejkrásnější na tom všem je, že vím, že ať jsme od sebe jakkoli daleko, tak že je neztrácím. A že si na sebe zase najdeme čas:). Nevím, jestli láska hory přenáší, ale přátelství je přenáší stoprocentně.
A co vy, čemu dáváte přednost: přátelství nebo lásce?
Komentáře
Okomentovat