Porno jako téma týdne

Jedno z nejkontroverznějších témat, které tady bylo. Spoustu lidí (hlavně puberťaček taky na blogu) pohoršuje. Já si ale myslím, že i takovéhle téma lze zpracovat slušně a nevulgárně.

Nevyhledávám ho, nemám na to ani čas, ani chuť. K životu ale asi patří, no co, svět se z pár naháčů nezboří. A dokud se tito naháči nebudou prohánět po ulici, tak se člověk, který se k pornu dostat nechce, k němu nedostane. Jestli mi vadí, že se partner občas podívá? Proč by mělo? Naopak, ať se klidne dívá, očička mu nevypadnou. A já mu je za to nevypíchnu.

Musím se vám přiznat, jednou jsem porno skoro natočila. Hlavními hrdinami byli: můj želvák a moje taška ležící na zemi. Při pokusu natočit ho, jsem se červenala až za ušima. Navíc mi to přišlo neuvěitelně legrační. A on asi pochopil, že je rušen, protože naposledy zahekal, tašku uraženě přelezl a zmizel pod stolem. Nějakou dobu jsem se nemohla želvákovi podívat do očí. Vlastně jsem ale ráda, že se konečně projevil. Celých sedm let jsem mu říkala Brigita a žila jsem v domění, že je to holčička. Jednoho dne na mě ale něco vystrčila a já pochopila, že je to želvák - a nebo že mu z kloaky leze střevo (a nebo má hemeroidy). Po důkladném rozhovoru s mojí mamkou jsme vylezlé střevo (či jakýkoli jiný vnitřní orgán) vyloučili. Od té doby je to Brigit. Brigit, který se nápadně zamiloval do mojí tašky. Mám mu to zakazovat? Nebo ho mám zavřít do terária a nařídit domácí vězení? Nebo mám nařídit domácí vězení té Tašce? Trochu se bojím, že kdybych mu zakázala Tašku, tak si najde nějakou jinou. Třeba Botu. Nebo Papuč. Prostě dospívá, asi s tím nic neudělám. Moralisté se do mě mohou pustit - vždyť mému želvákovi je necelých jedenáct let. Je na to asi ještě mladý. Já vím. Jenomže zakazováním ničeho nedocílím - vždyť zakázané ovoce chutná nejlépe. Tak jsem ho alespoň náležitě poučila o ochraně. Navíc jsem mu musela udělat přednášku o tom, že na brutální sex by si měl nechat až na pozdější věk, že by měl začínat něžně a romanticky. Nevím, jestli to víte, ale želvy se při sexu moc rády kousají a žduchají. Nepotřebuju ale jednou najít Tašku naprosto ožvýkanou. Všimněte si, jak jsem zcela nenápadně přešla z obecné tašky na Tašku zcela konkrtní a životnou. Asi mi Taška začíná přirůstat k srdci. Člověk je celý život napjatý, jakouže želvici si jeho želvák přivede domů - a on takhle. Ale co, doba je jiná. Proti jeho jiné orientaci nic nemám, jsem tolerantní člověk, nemám předsudky. Jen se asi nedočkám želvátek.

Článek je přiřazen k tématu týdne "Porno".