Celý život se ženeme za lepším životem...

... ale neuvědomujeme si, že to, co prožíváme, je možná právě to lepší, opravdovější a mnohem, mnohem krásnější. Jen se podívejme kolem sebe. Je to opravdu tak hrozné? A nebo je to prostě jen tím, že tráva za plotem je prostě vždycky zelenější?

Měnila bych? Ne. Jsem zdravá, mám milující rodinu, milujícího partnera i milující přátele. Co více od toho života očekávám? Co více chci? Peníze? Když se budu dostatečně snažit, mít je budu. Dobré vzdělání? Když se budu dostatečně snažit, získám ho. Dobrou práci? Když se budu dostatečně snažit, dostanu ji. Respekt okolí? Když se nebudu chovat hloupě, pak ho mít budu. Krásu? Když o sebe budu pečovat, budu krásná. Protože každá žena je něčím krásná, pokud na sebe nekašle. Takže co vlastně chci?

Je důležité uvědomit si, co chceme. Často si celý život stěžujeme na to, co nechceme, co se nám nelíbí a co nás rozčiluje. Zbavme se nenávisti. Každý máme nějaká vnitřní trápení, každému se někdy v životě nedaří tak, jak by si přál. Každý si někdy prožije nějaký ten životní kotrmelec, nikdo nemá dokonalý život. Je zajímavé, že ti, kteří toho štěstí měli nejméně, si život umí užít nejvíce ze všech. Tito lidé jsou opravdu šťastní a umí si užívat každé chvilky. Tito lidé jsou vděční. Zkusme se na chvíli zcela sobecky zasoustředit na to, co si opravdu vnitřně přejeme. Vezměme papír a tužku a všechna naše přání si sepišme. Já si svá přání píšu, abych pak zažívala ten hřejivý pocit, když se mi nějaké vyplní. Vůbec si nepřipouštím, že by se mi mé přání neměla plnit. Plní se všechna - a to jen proto, že jim věřím. Přestaňme být tedy alespoň na chvíli pesimističtí, ale uvědomme si, jak se máme dobře. Vždyť hnát se za lepším životem je naprosto zbytečné. Není tento život, který právě zažíváme, ten nejkrásnější? I přes všechny překážky, které nám připravuje?

Tento článek je přiřazen k tématu týdne "Cesta za lepším životem".